Kde se vzaly grepy a čím nám pomáhají
Popis produktu:
Viděli jste někdy grepy nebo pomela přímo na stromě? Působí skoro neuvěřitelně – jako giganti, u kterých si člověk říká, jak je možné, že je větve vůbec unesou. Grapefruit je subtropické citrusové ovoce, které spolu s pomelem vyžaduje hodně světla a tepla. Proto se pěstuje v nejteplejších citrusových oblastech světa: na jihu USA (Florida, Texas), v jižní Evropě (Sicílie, Kalábrie, Valencie, Murcia, Andalusie, Kréta), v severní i jižní Africe (Egypt, Maroko, Jihoafrická republika), na Blízkém východě (zejména v Izraeli) a v teplých provinciích jižní Číny.
Grapefruity dozrávají od konce podzimu do jara. Chuť, šťavnatost i barva bývají nejlepší uprostřed a ke konci sezóny. Mnoho pěstitelů, od kterých naše bio-ovoce odebíráme, se sklizní nespěchá a sklízí plody v optimální zralosti – tak, aby vydržely transport a krátké skladování, ale zároveň byly připravené ke konzumaci. Citrusové plody totiž na rozdíl od banánů nebo manga po utržení výrazně nedozrávají.
V Česku jsou grepy stále spíše okrajovým zimním ovocem a to je velká škoda – často se s nimi pojí představa výrazné trpkosti, podobně jako u citronů. To je ale do značné míry přežitek. Grapefruit prošel dlouhým šlechtěním a dnes se na trhu setkáváme převážně se sladšími odrůdami s nižším obsahem flavonoidů odpovědných za hořkou chuť. Tyto látky jsou navíc soustředěny hlavně v bílých blánách mezi dílky. Při konzumaci se jim lze snadno vyhnout – buď vyjídáním samotné dužiny lžičkou, odšťavněním, nebo v kompotech, kde se používá enzymatická metoda odstraňování blan. Ta je šetrná, běžně používaná i v bio-zpracování a nemění chuť ani kvalitu ovoce.
Nejsladší grepy jsou zpravidla ty červené. Jejich historie se začala psát v roce 1929, kdy si pěstitel A. E. Henninger v jižním Texasu všiml, že jedna větev na jeho stromě nese plody s tmavší slupkou. Po rozkrojení objevil červenou dužinu – šlo o přirozenou mutaci. Odrůda dostala jméno Ruby Red a stala se prvním červeným grapefruitem na světě. Následovaly další odrůdy, z nichž dnes patří k nejrozšířenějším Star Ruby (1959). Právě tuto odrůdu nabízíme od podzimu do jara ze Španělska, Jižní Afriky nebo Izraele, kde se pěstuje pod názvem Sunrise. Vyznačuje se sladkou, plnou chutí a vysokou šťavnatostí.
Zájem o zdravotní účinky citrusů má dlouhou historii. Už v roce 1757 popsal lékař James Lind jejich schopnost předcházet kurdějím u námořníků, což souviselo s obsahem vitaminu C. Skutečný průlom ale přišel až ve 20. století, kdy maďarský biochemik Albert Szent‑Györgyi objasnil roli vitaminu C v lidském organismu a za tento objev získal v roce 1937 Nobelovu cenu.
Tím však výzkum citrusů neskončil. Od 50. let 20. století se začaly studovat další látky obsažené v grapefruitu, zejména flavonoid naringin, který je zodpovědný za hořkou chuť. Laboratorní studie a později i pokusy na zvířatech ukázaly, že tyto látky mohou ovlivňovat buněčné procesy, včetně dělení buněk. V 70. letech byly popsány také limonoidy – další skupina hořkých látek, u nichž se zkoumal vliv na metabolismus a funkci jater.
Zlom ale přišel v roce 1991, kdy byl náhodně objeven vliv grapefruitové šťávy na metabolismus některých léků. Ukázalo se, že grapefruit inhibuje enzym CYP3A4 ve střevě, což může vést ke zvýšení hladin určitých léčiv v krvi. Z tohoto důvodu se grapefruit nedoporučuje lidem užívajícím některé léky, zejména v oblasti kardiologie a transplantologie, protože by mohlo dojít k nežádoucím účinkům. Na nějakou dobu proto nad grepy ze strany lékařů visel vykřičník, ale naštěstí se brzy zúžil pouze na pacienty užívající zejména léky ovlivňující kardiovaskulární systém.
Výzkum blahodárných účinků grapefruitů pokračuje a v současnosti potvrzuje, že grapefruitová šťáva má silné antioxidační a protizánětlivé vlastnosti. Pokud jde o její možné působení v oblasti nádorových onemocnění, jsou odborníci i přes řadu pozitivních laboratorních a zvířecích studií zdrženliví – chybí totiž dostatek kvalitních klinických studií u lidí. Zatímco alternativní směry a tradiční léčitelství grapefruitovou šťávu doporučují podobně jako šťávu z červené řepy, vědecká medicína tyto postupy zatím nemůže považovat za prokázanou léčbu. Každý čtenář si tak musí sám zvážit, jaké informace a přístupy považuje za důvěryhodné😊.
Zdroje
Bailey DG et al., Lancet – grapefruit–drug interactions
Hanley MJ et al., Br J Clin Pharmacol – furanocoumarins
Salehi B et al., Frontiers in Pharmacology – naringin review
Alam MA et al., Environmental Science and Pollution Research – naringenin mechanisms
